Agáta a Jakub…

Ahoj holky, budu se snažit sem psát o tom, jak probíhá moje druhé těhotenství. Jen doufám, že to bude pro vás a nepíšu zadarmo články pro Rytmus života 🙂

Zrovna jsem na konci třetího měsíce a jak mi je? No upřímně, kdybych neměla vytahané břicho po prvním porodu, tak si ani nevšimnu, že jsem těhotná. Musím Vám navíc říct, že druhé těhotenství je fakt skvělé. U prvního řešíte každé zvětšení břicha, chutě, stále počítáte dokola, jestli se to těhotenství nějak nezkrátí a u druhého? Nepočítáte nic, jíte si co chcete, nespěcháte, protože víte, že to stejně neurychlíte. A co já nejvíc dělám je, že spím a snažím se nestresovat. Už jedno dítě jsem ve stresu porodila, a pak se rok nevyspala.

Snažím se prostě jen tak být a hezky žít…máte nějaké dotazy? Pište!! Já teď totiž budu ležet na gauči a budu jíst a odepisovat vám.

Čím se mažu, co jím a nosím zase příště…Dneska to bylo jen o pocitech.

4.4.2017

Zrovna přistávám v Neapoli se svým manželem, který se na mě směje. Je šťastný nebo tak aspoň vypadá. Má sluchátka, je mírně přiopilý, ne proto, že by byl alkoholik, ale proto, že je 9 hodin ráno…někdo se před odletem do letadla modlí, někdo si dává dvojitý rum… prostě to tak má.

I přesto, že nemusím bych chtěla říct pár slov k tomu, co jste teď dokola všude četly. Ano, občas jsou situace na hovno, občas uděláte věci na hovno, ale důležité je si říct, proč a jak. Prostě všechno. A třeba pokud si obě strany vše uvědomí, mohou se vracet zase zpět letadlem s klukem/manželem a zažívat to, co Vám všichni můžou jen závidět. Není to bezhlavá zamilovanost, je to porozumění.

Jakub:

Ahoj holky, tady manžel. Možná jste četly v poslední době to, co jste číst neměly. Nikdy vám čtení o ostatních životech, ať už je pravdivé, či ne nevylepší ty vaše vlastní. Máme nevýhodu pouze v tom, že na naše životy je vidět, ale výhodou je to, že vaše i naše jsou stejně dobré i stejně na hovno. Nečtěte o životech ostatních tam se nic nedočtete.

Jan Skácel

Za žádnou pravdu na světě,

ale jestli chceš, za malý perník ticha.

Je chvíle která půli krajinu,

pokorný okamžik, kdy někdo za nás dýchá…

P.S. PRO NOVINÁŘE…CITUJEME STALKERKY, ŽE? :-*