Agáta se stěhuje díl 1.

 Ahoj holky a KLUCI, abych neurazila 🙂

 A jestli nás čtete, tak gratuluju.. moje dnešní téma je: Stěhování.

 Za svůj krátký život jsem se stěhovala už mnohokrát.
Moje první a asi nejdůležitější stěhování bylo z domova. Bylo mi čerstvých 18 a já si plnila svůj sen. Přestěhovala jsem se do, „tak trochu“, mého bytu – měla jsem dekret, takže jsem platila nájem, ale byl i můj. Moje první vybírání kuchyně, postele, kachliček a tak dále 🙂 Byt byl v Dejvicích, v mé nejoblíbenější části Prahy. Byl opravdu takový, jaký by měl první byt holky vypadat: postel s růžovými záclonkami, malá kuchyňka, sedačka a malby růžové, no a koupelna taky 🙂 Dohromady měl 46 metrů čtverečních, ale mě přišlo, že byl neuvěřitelně obrovský. Přestěhovaná jsem byla doslova za pár hodin. Stěhovala jsem 3 kufry s oblečením, pár talířů, hrnec a pánvičku, kterou máma vyřadila a byla jsem fakt šťastná, a neustále jsem řešila kam všechno dám….
Stěhování číslo dvě bylo z tohoto bytu, do bytu missího, který jsem vyhrála (na jeden rok bezplatný pronájem bytu), a jelikož jsem holka spořivá, svůj krásný a vymazlený dejvický byt jsem pronajala. Sbalila jsem tehdy už 4 kufry oblečení, kufr s nářadím a další s nádobím, do pronajaté nádhery na Barrandově. Byt měl cca 58 m čtverečních, měl balkon a nebyl v přízemí, jako byt v Dejvicích, ale za to byl na sídlišti – bez zeleně a strašně daleko k rodině (asi hoďku autem). Umakartová kuchyně, hnusná, světle-zeleno-žlutá sedačka, kterou jsme dostala jako dar od Miss a jedna skříň…opět jsem řešila kam co dám a byla ráda, že vlastně bydlím v centru. Ale nějak jsem stále, skoro každý den, musela utíkat k mámě do Suchdola, kde jsou stromy, louky, les…
agata
agata1
Po roce jsem se opět vrátila do svého bytu v Dejvicích, který jsem pronajala “kamarádce”. Můj byt byl celý posprejovaný, moje záclonky nad postelí strhané, no a koupelna, o tom raději nechci mluvit. Opět jsem vše zrenovovala a zjistila, že prostě asi nejsem typ na bydlení ve městě, a začala jsem hledat dům. A abych vás neunavovala, tak o mém prvním domě hrůzy zase v dalším článku 🙂

Jinak, abych zase nebyla až tak strohá, tak vám ještě popíšu kalby a ledničku v mých obdobích bydlení…..

Kalby v mém prvním bytě byly nulové. Od 15 let jsem vyhrožovala mámě, že až se odstěhuju, tak teprve začnu žít. No a mé kalby probíhaly maximálně ve dvou, s flaškou vína a filmem. Jooo a v ledničce jsem neměla skoro nic, ne že bych držela tak krutou dietu, ale neměla jsem peníze, takže tam bylo vždy jen prázdno.
V missím bytě kalby probíhaly mimo byt. Jen jsem dostávala spoustu kytek cca 10, a dárky cca 5 od neznámých ctitelů. Ti pak teda čekali před barákem, takže já potají vyjížděla s mým popsaným autem z garaží 🙂
A dotazy na vás:
Kdy jste se rozhodli, že se osamostatníte?
Co pro vás bylo nejtěžší?
pusu všem